Kdo byli Íránci, co dělali a co dělají?
Seyed Mohammad Ali Jamalzadeh
Taban Press, prosinec 1334, Ženeva
Některá historie
Ahmad Kasravi
z Gutenberg Press, Zandegi Printing House, 1339
9. mezinárodní filmový festival pro děti a mládež
Centrum pro intelektuální rozvoj dětí a mládeže, Teherán 1974
Zarathustra a písně štěstí (obnovení Avesta gathas)
Seyyed Ali Salehi
Pasargad Publishing House, Teherán, 1990
Uctívání Mazdy ve starověkém Íránu
přeložil Dr. Zabih Elah Safa, Tehran University Press, 1957
Maziar
1) Historie jeho života a skutků,
2) Historické drama ve třech scénách.
Mojtaba Minavi a Sadegh Hedayat
Teherán 1312, Roshanai Tiskárna
Slova perštiny (Važehaye Farsi)
napsaná Dr. Mohsenem Shamlouem
Padideh Publications, Tabash Printing, Teherán 1335
Tatre Arusaki (Loutkové divadlo)
Tato kniha pojednává o raných začátcích a vývoji loutkového
divadla v Íránu a zároveň přibližuje historické aspekty expanze
tohoto druhu umění do celého světa.
Za zmínku stojí dvě originální, více než 100 let staré loutkové
hry, jejichž studie, především způsob provedení a užívaný jazyk,
může být přínosná pro současné badatele a loutkové divadelníky.
Kheyme Shab Bazi
1925-1927 v Iránu
Reza Mirchi, Nakladatelství Pardis, Praha, str. 97, 1914
Antikódy
Typogramy Václava Havla se začínají objevovat v době, kdy se v celosvětové oblasti umění dějí pokusy, jak oprostit člověka z mechanismů nabytých formálních zvyklostí. Na celém světě dochází k pozvolnému rozkladu schémat vnímání. Člověk dosud hodnotil formu podle toho, jak splňovala jeho vžitou představu o dokonalosti a konečnosti. Jako reakce na tyto konvence vznikají formy, které nedovolují, aby pozornost diváka nebo čtenáře zpohodlněla a otupěla; jsou proměnlivé, otevřené, jakoby nehotové. Namísto neměnnosti a nedotknutelnosti dosavadních kánonů objevuje se neomezené obměňování, varírování, permutování, porušování formy, ne ovšem zcela libovolné, ale záměrně řízené. A právě funkce a pevný směr je to, co Havlovy typogramy nejvíc odlišuje od většiny umělých, esteticky zacílených textů mezinárodního hnutí konkrétní či experimentální poezie šedesátých let. (Josef Hiršal)
Václav Havel
Reza Mirchi
Nakladatelství Pardis, Praha, str.160, 1914
Časopis Daneshkadeh (12 čísel)
Časopis Daneshkadeh založil Malekalshoara Bahar v roce 1918 v Teheránu, aby publikoval díla literárního sdružení Daneshkadeh. Toto sdružení se nejprve jmenovalo „Daneshkadeh Bahar“ a bylo založeno v roce 1917 úsilím několika přátel literatury, včetně spisovatelů, a za rok bylo přejmenováno na „Daneshkadeh“. Cílem tohoto sdružení bylo prosazovat nové významy ve staré perské poezii a próze a ukázat nutnou potřebu seznámit se s evropskou prózou. Vydávání časopisu Daneshkadeh, jehož 1. číslo vyšlo dne 21. dubna 1918, bylo po vydání 12ti čísel navždy ukončeno.
Jednotlivá čísla ke stažení ZDE:
Časopis Bústán
Česko íránská společnost byla občanské sdružení, založené v roce 1998. Spojovala všechny zájemce o Írán a další íránské jazykové oblasti - především Tádžikistán a Afghánistán. Společnost měla okolo 170 členů. Bústán byl určen všem persky hovořícím národům a skupinám lidí, a jeho snahou bylo, aby se stal malým můstkem mezi těmito národy a lidmi, kteří mají rádi kulturu těchto národů.
Poslední 3 roky před ukončením činnosti česko íránské společnosti, se ujal vydávání časopisu Bústán Dr. R. Mirchi, který změnil celkovou koncepci a kladl důraz na staroperskou kulturu.
Jednotlivá čísla ke stažení ZDE:
Khanevade Sarbaz (Rodina vojáka)
Nima Yushij (nar. v listopadu roku 1897 - zemř. 4. ledna 1960),
nazýván také Nima (نیما), rodným jménem Ali Esfandiāri, byl
soudobý perský básník. Je znám pro jeho styl poezie, který
zpopularizoval a nazval she'r-e now (nová poezie). Je považován
za otce moderní perské poezie.
Nima provedl různé experimenty od roku 1922 až 1937 a skládal
další básně ve formách, jako jsou čtyřverší a básně Afsaneh, kde
rozvíjel tuto novou formu. Během této doby složil báseň „Rodina
vojáka“, která ukazuje, že se nejen vzdálil od romantického
výrazu a myšlenky mýtu a přibližuje jakýsi umělecký realismus,
ale chápe i druh lidského a sociálního myšlení a dimenze. Jeho
lyrika směřuje k sociální poezii.
Nima Yushij
nakladatelství Khayam, tisk Barukhyan-Teherán, str.60, 1927
Naghše parand
Dílo Naghše parand je jakousi zkouškou literárního vkusu, která má ukázat dovednost autora v perštině. Behazin se snaží popisovat krásy života melodickými slovy a poetickou prózou. V těchto spisech nachází lidská činnost symbol svého odrazu v srdci přírody. Sociální realita je popsána přirozenými významy: osamělý a hrdý strom v rozlehlé poušti vykazuje vytrvalost, déšť vymývá noc a dává naději. S příchodem nového rána vítáme slunce. Suchá poušť je alegorie sociální prázdnoty.
Mahmoud Etemadzadeh - Beh-azin (1915–2006) byl íránský spisovatel, literární překladatel a politický aktivista.
Behazin přeložil velké množství moderních západních klasiků a
některá díla Shakespeara a Goetheho. Behazin je v íránských
literárních kruzích vysoce ceněn pro svou kvalitu, ovládání
perštiny, výsledné krásy a důkladnosti jeho překladů západních
literárních děl do perštiny.
Mahmoud Etemadzadeh - Beh-azin
N.I.L. 1956 Teheran, 88 s.
Modire Madrese (Ředitel školy)
Vypravěč, který je unavený z výuky se obrací ve svých představách k řediteli základní školy kvůli jeho pohodlí a vyšším příjmům, aniž by věděl, jaké potíže si způsobí. Člověk milující kulturu si zřídil své sídlo uprostřed svého pozemku a poskytl ho po dobu dvaceti pěti let pro účely založení školy a vzdělávání. Tím započal nával dětí do škol a cesty byly „umeteny“ . Srdce rodičů změkla a ve snaze zkrátit cestu svým „miláčkům“ , začali stavět své domy kolem školy. Od této doby ceny pozemků prudce stoupaly. Představy pana učitele však byly plané, protože …………
Jalāl Āl-e-Ahmad (1923-1969)
byl významný íránský romanopisec, povídkář, překladatel, filozof, sociopolitický
kritik, sociolog stejně jako antropolog, který byl jedním z
prvních a nejvýznamnějších současných íránských etnografů
Jalāl Āl-e-Ahmad
Entesharat Amirkabir, 1958 Teheran, s. 134
Folklór
Tato kniha se zabývá íránským folklórem, zvláště pak nepříliš probádaným nářečím méně početného etnika.
NAIRI Abdul Husajn
(První sešit) Teherán - Atashkadeh Printing House, 1959, 62 str.
(Druhý sešit) Teherán - Atashkadeh Printing House, 1959, 80 str.
Jednotlivé sešity ke stažení ZDE:
Se ghatre khun (Tři kapky krve)
Sádegh Hedáyat (Sádek Hedájat), (1903 Teheran –1951 Paris) byl íránský spisovatel, dramatik, publicista a překladatel.
Česky vyšel výbor Hedájatových povídek Tři kapky krve (přeložila v r.1964 Věra Kubíčková), obsahující také jeho nejúspěšnější text Slepá sova, který je sugestivní zpovědí člověka pronásledovaného depresemi, halucinacemi, pocity osamění a beznaděje. Slepá sova byla vysoce ceněna surrealisty, v roce 1987 ji zfilmoval Raúl Ruiz, v Íránu byla kniha zakázána za monarchie i za islamistického režimu. Sádek Hedájat byl jedním z íránských spisovatelů, který byl ceněn českými orientalisty. Sám Hedájat se velice zajímal o českou literaturu, obzvláště Franze Kafku, jehož několik literárních děl přeložil do perštiny.
Sádegh Hedáyat
Matbae Roshanai, Teheran 1932, s. 151
Nameha (Dopisy)
Bozorge Alavi (1904 Teheran – 1997 Berlin) byl vlivný íránský spisovatel, prozaik a politický intelektuál. Nameh 'ha va Dastan'ha-ye digar (Dopisy a jiné příběhy, 1952).
Bozorge Alavi
Bongahe Matbuati Setare, 1952, s. 200
Atash zire khakestar (Ohen pod popelem)
Mohammad-Ali Jamālzādeh Esfahani (1892 Irán - 1997 Ženeva,
Švýcarsko) byl jedním z nejvýznamnějších spisovatelů Íránu 20.
století, proslavený svým jedinečným stylem humoru. Vzhledem k
jeho obrovskému vlivu na perské psaní povídek je v Íránu často
označován jako otec tohoto žánru a původce stylu realismu v
perské literatuře.
První sbírku íránských povídek s názvem Yeky bud Yeky nabud
(Bylo nebylo) vydal v roce 1922 v Berlíně.
Jamalzadeh byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu v roce
1965. V současné době nese jedna z udělovaných
íránských literárních cen jeho jméno. Jamalzadeh měl úzkou vazbu
na české orientalisty, zejména na Dr. Věru Kubíčkovou Stivínovou.
Mohammad-Ali Jamālzādeh
Entesharate Sokhan, Teheran 1953, s. 31
Majma'-e Divanegan (Shromáždění šílenců)
Sanatizade Kermani Abdolhossin (1895 Kerman-Iran-1973 Paris) Majma'-e Divanegan (Shromáždění šílenců) je nejstarší literární utopie v moderní perské literatuře.
Sanatizade Kermani
Matbae Ferdosi, Rasht-Iran 1956. s. 48
Nadbytečná žena
Jalal Al Ahmad
druhé vydání, 1342, Teherán, Javid Press, Behran, Gorgan Street
Květiny, které rostou v pekle
Mohammad Masoud: Dehati, redaktor novin Mard Imroz
Ali Akbar Elmi Press, 1337 Teherán
Naši lidé
Parto Azam
Ibn Sina Bookstore, Mehr Bookstore, Mehr Printing Company, 1325 Teherán
Divadlo v Íránu
Behrouz Gharibpour
Katedra kulturních studií, Mardak Litography, Nile Printing, Teherán, 2014
Skupina odsouzených, Poselství Franze Kafky
Přeložil Hassan Qahemian, napsal Sadegh Hedayat
Amir Kabir Publishing House, Teherán 1337
Muž, který šije ocas
Loutková hra na motivy íránských příběhů.
Javad Zulfaghari
Shadi Pourahmadi, Nowruz Honar, Teherán 2018
Koza, která má zvonky na noze
Loutková hra na motivy íránských příběhů.
Javad Zulfaghari
Nowruz Honar, Teherán, 2017
Siavash, Faringis: hry, íránská literatura
Javad Zulfaghari
kulturní institut umění Nowruz, 1377.
Hrst potíží
Dastanak Collection, Mohammad Javad Khordmand, Mir Kasri Publications, Teherán, 2014
Soubor tradičních íránských architektonických děl
Zeměpisná organizace Íránu - Teherán, listopad 1973
Aniran-Seh Novin
D.Sh. Parto, Bozorg Alavi, S. Hedayat, Farhomand Press, Teherán 1931
Společnost Perská koberců A.G.
1911-1936, Heinrich Jacobi, Německo
TISK: MEISENBACH RIFFARTH & CO. A.-G., BERLÍN-SCHÖNEBERG
Masha Allah Khan da darbare Harun alrashid (Masha Allah Khan v paláci Harun Al-Rashid )
Iraj Pezeshkzadeh, tiskárna Massoud Saad, Teherán - Írán 2536
Vag – Vag Sahab (Pan haf, haf )
autoři YAGOG, MAGOG a Co., Ltd., vytištěno v tiskárně ROSCHENAI, Teherán, září 1934.
Reshk Pariha (Žárlivost víl)
román - Mushfiq Kazemi, vydavatelství Roshanai, Teherán, březen 1309
Buse nachostin (První polibek)
Rezagholi Sepahi, tiskárna Chehre, Teherán
Mahmud Asghar vakil konid (Vyberte Mahmuda Asghara, za člena parlamentu)
Tato hra byla uvedena v Teheránském divadle v listopadu 1328. Roli Mahmouda Agha ztělesňoval Asghar Tafakori.
Mohammad Hijazi, Baradaran Fardin Printing House - Teherán, prodejní místo: Sokrat Library, Saadi St., Teherán.
Yeky bud yeky nabud (Bylo nebylo)
Seyyed Mohammad Ali Jamalzadeh, vydavatel: Marafet Center, Teherán - Lalezar, Ženeva 1343
Jik jik Alishah - ja ozae darbar Ghajar (Jik jik Alisha aneb stav Ghajarského paláce)
Zabih Behrouz, hra o třech dějstvích, nakladatelství House of Translation - registrační číslo 1102, Teherán
Hasan Moghadam va „Jafarkhan az farang amad“ (Hasan Moghadam a Jafar Khan přijel z Evropy)
Ismail Jamshidi, vydavatel a distribuce knihy: Jar
Karim Shirei
Divadlo a literatura éry konstitucionalismu s úvodem a dodatkem Bagher Momeni
vydavatelství Sepideh, 1315
24 saat khab va bidary (24 hodin spánku a bdění)
Samad Behrangi, nakladatelství Donya a nakladatelství Rozbahan, 1347
Panj namayeshname az engelab mashrute (Pět her z ústavní revoluce)
Gohar Murad - Gholamhossein Saedi, Amir Kabir nakladatelství, Teherán 1345.
Hemase Babak Khoram din (Sága o Babaku Khorramdinovi)
Sága o Babaku Khorramdinovi, kterou vypráví Nadali Hamdani, je více než historickým dílem. Je to fiktivní vyprávění v kontextu historických událostí a na rozdíl od referenčních historiografií, které mají zpravodajský a oficiální tón se vzrušujícím a někdy dramatickým výrazem, zapůsobí na čtenáře touto postavou. Uvádí politické a sociální aspekty Íránu. Babak byl vůdce zrozený z masy lidí, kteří vedli hnutí Khorramdinan neboli Sorch jamegan (červeno oděnci).
Nadali Hamdani, 1341, Teherán – Írán.
