Digitální knihovna Dr. Reza Mirchi

Snahou tohoto projektu je seznámit veřejnost s bohatou kulturou Íránu ve vztahu k minulosti i současnosti. Zároveň zpřístupnit sbírku knih a článků, vztahujících se převážně k perské literatuře a umění za období posledních 100 let, které jsem shromažďoval během svého života v Íránu a později v České republice.

Myšlenka na založení knihovny, jakkoli malé, vyplynula ze zájmu o knihy v naší rodině zejména u mého otce, který velmi respektoval existenci knih a péči o ně. Nadměrné množství knih v podmínkách mimo Írán mě přimělo přemýšlet o splnění touhy shromáždit a poté zpřístupnit tyto knihy všem zájemcům pomocí moderních technologií, které napomáhají eliminovat vzdálenost a nedostupnost.

Ve všech fázích výběru děl pro tuto knihovnu, jsem se snažil neuplatňovat svůj osobní vkus, mentalitu a podobné faktory, jelikož se domnívám, že by můj výběr nemusel být zajímavý a přínosný pro ostatní zájemce.

Podotýkám, že mým záměrem není pouze představovat knihy určené ke čtení, ale věnovat pozornost i umělecké hodnotě každé knihy, pokud jde o celkový design a grafiku obalu. Musel jsem vybírat knihy, které jsou starší, nebo takzvané první vydání, abych umožnil přiblížit vývoj perského knihtisku za posledních sto let těm, kteří mají zájem. Jak sám čtenář uvidí, některé z těchto knih věnovali samotní autoři svým přátelům a známým s jejich kaligrafií, díky čemuž se přiblíží čtenáři atmosféra dané doby.

Od čtenářů a zájemců o perskou literaturu a umění uvítám jejich poznatky popřípadě příspěvky, které bych mohl zveřejnit v této knihovně digitální formou.

Tatre Arusaki (Loutkové divadlo)

Tatre Arusaki (Loutkové divadlo)

Tato kniha pojednává o raných začátcích a vývoji loutkového divadla v Íránu a zároveň přibližuje historické aspekty expanze tohoto druhu umění do celého světa.
Za zmínku stojí dvě originální, více než 100 let staré loutkové hry, jejichž studie, především způsob provedení a užívaný jazyk, může být přínosná pro současné badatele a loutkové divadelníky.

Kheyme Shab Bazi
1925-1927 v Iránu
Reza Mirchi, Nakladatelství Pardis, Praha, str. 97, 1914

Antikódy

Antikódy

Typogramy Václava Havla se začínají objevovat v době, kdy se v celosvětové oblasti umění dějí pokusy, jak oprostit člověka z mechanismů nabytých formálních zvyklostí. Na celém světě dochází k pozvolnému rozkladu schémat vnímání. Člověk dosud hodnotil formu podle toho, jak splňovala jeho vžitou představu o dokonalosti a konečnosti. Jako reakce na tyto konvence vznikají formy, které nedovolují, aby pozornost diváka nebo čtenáře zpohodlněla a otupěla; jsou proměnlivé, otevřené, jakoby nehotové. Namísto neměnnosti a nedotknutelnosti dosavadních kánonů objevuje se neomezené obměňování, varírování, permutování, porušování formy, ne ovšem zcela libovolné, ale záměrně řízené. A právě funkce a pevný směr je to, co Havlovy typogramy nejvíc odlišuje od většiny umělých, esteticky zacílených textů mezinárodního hnutí konkrétní či experimentální poezie šedesátých let. (Josef Hiršal)

Václav Havel
Reza Mirchi
Nakladatelství Pardis, Praha, str.160, 1914

Časopis Daneshkadeh

Časopis Daneshkadeh (12 čísel)

Časopis Daneshkadeh založil Malekalshoara Bahar v roce 1918 v Teheránu, aby publikoval díla literárního sdružení Daneshkadeh. Toto sdružení se nejprve jmenovalo „Daneshkadeh Bahar“ a bylo založeno v roce 1917 úsilím několika přátel literatury, včetně spisovatelů, a za rok bylo přejmenováno na „Daneshkadeh“. Cílem tohoto sdružení bylo prosazovat nové významy ve staré perské poezii a próze a ukázat nutnou potřebu seznámit se s evropskou prózou. Vydávání časopisu Daneshkadeh, jehož 1. číslo vyšlo dne 21. dubna 1918, bylo po vydání 12ti čísel navždy ukončeno.

Jednotlivá čísla ke stažení ZDE:
Časopis Daneshkadeh 1 Časopis Daneshkadeh 2 Časopis Daneshkadeh 3 Časopis Daneshkadeh 4 Časopis Daneshkadeh 5 Časopis Daneshkadeh 6 Časopis Daneshkadeh 7 Časopis Daneshkadeh 8 Časopis Daneshkadeh 9 Časopis Daneshkadeh 10 Časopis Daneshkadeh 11-12

 

Časopis Bústán

Časopis Bústán

Česko íránská společnost byla občanské sdružení, založené v roce 1998. Spojovala všechny zájemce o Írán a další íránské jazykové oblasti - především Tádžikistán a Afghánistán. Společnost měla okolo 170 členů. Bústán byl určen všem persky hovořícím národům a skupinám lidí, a jeho snahou bylo, aby se stal malým můstkem mezi těmito národy a lidmi, kteří mají rádi kulturu těchto národů.

Poslední 3 roky před ukončením činnosti česko íránské společnosti, se ujal vydávání časopisu Bústán Dr. R. Mirchi, který změnil celkovou koncepci a kladl důraz na staroperskou kulturu.

Jednotlivá čísla ke stažení ZDE:
Časopis Bústán Časopis Bústán Časopis Bústán Časopis Bústán Časopis Bústán Časopis Bústán Časopis Bústán

 

Khanevade Sarbaz (Rodina vojáka)

Khanevade Sarbaz (Rodina vojáka)

Nima Yushij (nar. v listopadu roku 1897 - zemř. 4. ledna 1960), nazýván také Nima (نیما), rodným jménem Ali Esfandiāri, byl soudobý perský básník. Je znám pro jeho styl poezie, který zpopularizoval a nazval she'r-e now (nová poezie). Je považován za otce moderní perské poezie.
Nima provedl různé experimenty od roku 1922 až 1937 a skládal další básně ve formách, jako jsou čtyřverší a básně Afsaneh, kde rozvíjel tuto novou formu. Během této doby složil báseň „Rodina vojáka“, která ukazuje, že se nejen vzdálil od romantického výrazu a myšlenky mýtu a přibližuje jakýsi umělecký realismus, ale chápe i druh lidského a sociálního myšlení a dimenze. Jeho lyrika směřuje k sociální poezii.

Nima Yushij
nakladatelství Khayam, tisk Barukhyan-Teherán, str.60, 1927

Naghše parand

Naghše parand

Dílo Naghše parand je jakousi zkouškou literárního vkusu, která má ukázat dovednost autora v perštině. Behazin se snaží popisovat krásy života melodickými slovy a poetickou prózou. V těchto spisech nachází lidská činnost symbol svého odrazu v srdci přírody. Sociální realita je popsána přirozenými významy: osamělý a hrdý strom v rozlehlé poušti vykazuje vytrvalost, déšť vymývá noc a dává naději. S příchodem nového rána vítáme slunce. Suchá poušť je alegorie sociální prázdnoty.

Mahmoud Etemadzadeh - Beh-azin (1915–2006) byl íránský spisovatel, literární překladatel a politický aktivista.
Behazin přeložil velké množství moderních západních klasiků a některá díla Shakespeara a Goetheho. Behazin je v íránských literárních kruzích vysoce ceněn pro svou kvalitu, ovládání perštiny, výsledné krásy a důkladnosti jeho překladů západních literárních děl do perštiny.

Mahmoud Etemadzadeh - Beh-azin
N.I.L. 1956 Teheran, 88 s.

Modire Madrese (Ředitel školy)

Modire Madrese (Ředitel školy)

Vypravěč, který je unavený z výuky se obrací ve svých představách k řediteli základní školy kvůli jeho pohodlí a vyšším příjmům, aniž by věděl, jaké potíže si způsobí. Člověk milující kulturu si zřídil své sídlo uprostřed svého pozemku a poskytl ho po dobu dvaceti pěti let pro účely založení školy a vzdělávání. Tím započal nával dětí do škol a cesty byly „umeteny“ . Srdce rodičů změkla a ve snaze zkrátit cestu svým „miláčkům“ , začali stavět své domy kolem školy. Od této doby ceny pozemků prudce stoupaly. Představy pana učitele však byly plané, protože …………

Jalāl Āl-e-Ahmad (1923-1969)
byl významný íránský romanopisec, povídkář, překladatel, filozof, sociopolitický kritik, sociolog stejně jako antropolog, který byl jedním z prvních a nejvýznamnějších současných íránských etnografů

Jalāl Āl-e-Ahmad
Entesharat Amirkabir, 1958 Teheran, s. 134

Folklór

Folklór

Tato kniha se zabývá íránským folklórem, zvláště pak nepříliš probádaným nářečím méně početného etnika.

NAIRI Abdul Husajn
(První sešit) Teherán - Atashkadeh Printing House, 1959, 62 str.
(Druhý sešit) Teherán - Atashkadeh Printing House, 1959, 80 str.

Jednotlivé sešity ke stažení ZDE:
Folklór 1 Folklór 2

 

Se ghatre khun (Tři kapky krve)

Se ghatre khun (Tři kapky krve)

Sádegh Hedáyat (Sádek Hedájat), (1903 Teheran –1951 Paris) byl íránský spisovatel, dramatik, publicista a překladatel.

Česky vyšel výbor Hedájatových povídek Tři kapky krve (přeložila v r.1964 Věra Kubíčková), obsahující také jeho nejúspěšnější text Slepá sova, který je sugestivní zpovědí člověka pronásledovaného depresemi, halucinacemi, pocity osamění a beznaděje. Slepá sova byla vysoce ceněna surrealisty, v roce 1987 ji zfilmoval Raúl Ruiz, v Íránu byla kniha zakázána za monarchie i za islamistického režimu. Sádek Hedájat byl jedním z íránských spisovatelů, který byl ceněn českými orientalisty. Sám Hedájat se velice zajímal o českou literaturu, obzvláště Franze Kafku, jehož několik literárních děl přeložil do perštiny.

Sádegh Hedáyat
Matbae Roshanai, Teheran 1932, s. 151

Nameha (Dopisy)

Nameha (Dopisy)

Bozorge Alavi (1904 Teheran – 1997 Berlin) byl vlivný íránský spisovatel, prozaik a politický intelektuál. Nameh 'ha va Dastan'ha-ye digar (Dopisy a jiné příběhy, 1952).

Bozorge Alavi
Bongahe Matbuati Setare, 1952, s. 200

Atash zire khakestar (Ohen pod popelem)

Atash zire khakestar (Ohen pod popelem)

Mohammad-Ali Jamālzādeh Esfahani (1892 Irán - 1997 Ženeva, Švýcarsko) byl jedním z nejvýznamnějších spisovatelů Íránu 20. století, proslavený svým jedinečným stylem humoru. Vzhledem k jeho obrovskému vlivu na perské psaní povídek je v Íránu často označován jako otec tohoto žánru a původce stylu realismu v perské literatuře.
První sbírku íránských povídek s názvem Yeky bud Yeky nabud (Bylo nebylo) vydal v roce 1922 v Berlíně.
Jamalzadeh byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu v roce 1965. V současné době nese jedna z udělovaných íránských literárních cen jeho jméno. Jamalzadeh měl úzkou vazbu na české orientalisty, zejména na Dr. Věru Kubíčkovou Stivínovou.

Mohammad-Ali Jamālzādeh
Entesharate Sokhan, Teheran 1953, s. 31

Majma'-e Divanegan (Shromáždění šílenců)

Majma'-e Divanegan (Shromáždění šílenců)

Sanatizade Kermani Abdolhossin (1895 Kerman-Iran-1973 Paris) Majma'-e Divanegan (Shromáždění šílenců) je nejstarší literární utopie v moderní perské literatuře.

Sanatizade Kermani
Matbae Ferdosi, Rasht-Iran 1956. s. 48

Maziar

Maziar

1) Historie jeho života a skutků,
2) Historické drama ve třech scénách.

Mojtaba Minavi a Sadegh Hedayat
Teherán 1312, Roshanai Tiskárna

Adresa

NAKLADATELSTVÍ PARDIS
Senovážné náměstí 23
110 00 Praha 1

e-Konzultace